pátek 2. května 2008

Jak si nenechat "prožrat" své úspory?

Je to až k nevíře, jak mohou dopadnout celoživotní úspory. Například indického obchodníka Dvariku Prasáda o ně připravili termiti. Zamořili totiž banku a dostali se i do bezpečnostní schránky, v níž měl Ind bankovky a cenné papíry uloženy. Chcete dopadnout jako Ind?!

Prasád je teď zničený a neví, co dělat, protože ve schránce byly veškeré peníze, které si spořil na stáří. V bankovkách to bylo 450 000 rupií (175 tis. korun) a v cenných papírech asi polovina této částky. Byly tam rovněž zlaté a stříbrné šperky. Schránku měl uloženou v bance, avšak ta odmítla nést za tuto skutečnost odpovědnost.

Když koncem letošního ledna skříňku otevřel, našel v ní především hodně prachu po všekazech, zbytky bankovek a proděravělé cenné papíry. Termiti prý neušetřili ani šperky, které pozbyly lesku.

Může se něco podobného stát i v českých poměrech? Musíme konstatovat, že čeští investoři jsou spíše konzervativní, a pro své investice hledají spíše malé riziko. Nejvíce Češi ukládají své finanční prostředky do stavebního spoření, penzijních připojištění a životního pojištění.

Pokud bychom se podívali na statistiky, tak se odhaduje, že v roce 2005 držely domácnosti 50,5 mld. Kč doma. Tuto částku by tedy mohl škůdce v klidu zkonzumovat. Ale nejen termiti či jiný hmyz jsou pro naše úspory, které leží doma (ať už pod polštářem nebo někde v kredenci) nebezpečím. V březnu 2008 byla inflace na úrovni 7,1 %. V našich podmínkách se tedy nemusíme až tak moc bát toho, že peníze, které spoříme velkou část našeho života, se změní v prach, díky působení hmyzích nepřátel, ale spíše se změní v bezcenné papíry díky inflaci.
Jak tedy předejít znehodnocení úspor?

Není jednoduché odpovědět na tuto otázku, ale můžeme si alespoň ukázat cestu, po které se vydat.

Naše peníze můžeme uložit například na některý z termínovaných účtů, ale zde neočekávejme, že se inflaci ubráníme. Průměrná úroková sazba termínovaných či spořících účtu je někde kolem 3 % p. a.

Další možností je již zmiňované stavební spoření, penzijní připojištění, životní pojištění. Produkty jsou výhodné, především pokud využijeme plně možnou podporu státu, jako jsou státní příspěvky či odpočty daní. Nad tento rámec bychom se taky moc „škůdci“ neubránili.

Graf 1: Vklady obyvatelstva u stavebních spořitelen (v mil. korun)

Vklady obyvatelstva u stavebních spořitelen (v mil. korun)

Zdroj: ČSÚ


Lépe nám se znehodnocení úspor mohou pomoci podílové fondy. Ale i zde je zhodnocení do značné míry závislé na ochotě investora podstoupit riziko. Podle průzkumu společnosti Factum Invenio z loňského června do podílových, včetně zajištěných, fondů investuje pouze 4,7 % české populace. O možnosti investovat své peníze prostřednictvím nákupu podílu ve fondech ví jen necelá polovina obyvatel. Nejčastějším důvodem, proč Češi, kteří o podílových fondech ví, do nich peníze neinvestují, je prý nedostatek volných finančních prostředků. Můžeme však pozorovat, že v poslední době je o tento druh investic čím dál, tím větší zájem.

Graf 2: Vývoj úspor českých domácností (v mld. korun)

Vývoj úspor českých domácností (v mld. korun)

Zdroj: ČSÚ


V neposlední řadě můžeme využít i možnosti přímého investování do akcií nebo certifikátů. Zde je však potřeba mít znalosti o trhu a vyšší finanční částku k investování. Tu potřebujeme i v tom případě, pokud se rozhodneme investovat do přímého nákupu nemovitostí.

Doporučení je tedy jasné. Nenechávejte peníze doma, protože pokud vám je nesnědí termiti či jiný hmyz, tak vám je jistě znehodnotí inflace. A jak už to bývá, pokud vám peníze neznehodnotí inflace, tak vám je spapká hmyz